Projektor nebo panel?

Dříve nebo později budete možná stát před otázkou, jak vlastně dovybavit váš domácí "Entertainment & Media Center" o kvalitní obrazovou část. Termíny jako HDTV, projektor, LCD, HTPC, případně plazma panel, se vám začnou honit v hlavě a vy se nebudete moct jednoznačně rozhodnout. Nebudeme se teď zabývat počítačovou sestavou, spíš probereme zobracovací možnosti. Každé řešení bude mít svá pro a proti, kompromis se nehledá snadno. Záměrně se vyhýbám zprofanovanému termínu "domácí kino", protože tento název bývá nesmyslně marketingově spojen s úplně jiným zařízením, mezi jehož funkce (překvapivě) nepatří zprostředkovávání obrazu.

Klasická CRT televize

Dnes již výběhová technologie. Nejde ani tak o to, že už nebudete patřičně "in", ale technologicky je CRT skutečně za zenitem. Mezi výhody snad patří jen:

• Cenová dostupnost
• Léty prověřená technologie
• Životnost

Z mého pohledu vidím tyto hlavní nevýhody:

• Obří rozměry (hloubka) a hmotnost celé televize
• Nepříjemné VF pískání po celou dobu provozu (kdo to slyší, ví o čem mluvím; já zapnutou televizi poznám i z vedlejší místnosti)
• Škodlivé záření
• Omezená uhlopříčka
• Absence jakéhokoliv digitálního rozhraní
• Celková nevhodnost pro použítí s Entertainment PC

Plazmový panel

Po počátečním boomu došlo k postupnému vystřízlivění. Ještě tak před dvěma lety se mluvilo o technologii budoucnosti. Dnes už bych to tak růžově vůbec neviděl. Zdá se, že se tuto technologii nepodařilo dostatečně zvládnout a masovějšímu rozšíření bránil i poměřně vysoký cenový nástřel. Tvrdí se (neověřeno), že společnost Sony zastavila veškerý vývoj v této oblasti a plně se soustředí na panely LCD. Co vás tedy může přesvědčit ve prospěch plazmových obrazovek je zejména:

• Naprosto plochý panel (malá hloubka)
• Vysoký kontrast obrazu (např. 3000:1)
• Parádní jas (např. 1000 cd/m²)
• Relativně velká uhlopříčka obrazu
• Lze propojit s PC pomocí D-SUB, někdy i DVI-D

Co vás asi moc nepotěší je, že:

• Životnost panelu je nižší než u CRT obrazovky nebo LCD displeje
• Spotřeba je kolem půl kilowatu, panel docela topí
• Rozteč bodů je příliš veliká (kolem 1 mm) a tím i výsledné rozlišení nebývá obvykle nejvyšší
• Hrozí "vypálení" statického obrazu (např loga, černých postranních pruhů,...) při dlouhodobém zobrazení
• Nutná vysoká opatrnost při transportu
• Nepříliš vhodné pro použítí s Entertainment PC

Projektor

Nyní to začíná být konečně zajímavé. Projektor je jedním ze dvou vážných kandidátů na post zobrazovacího zařízení pro Home Entertainment PC. Jeho ceny postupně klesají a technologie se vylepšují. Osobně bych do projekroru s nižším rozlišením než 1024x768 nešel. Řada výrobců dnes levně vyprodává starší 800x600 verze, avšak pokud chcete provozovat projektor spolu s PC, tak jedině v nativním rozlišení. Je víc než jisté, že desktop 800x600 a menší je již nedostačující. Sqělé je, že:

• Projektor lze vzít kamkoliv s sebou (projekce fotek u kamarádů má svoje kouzlo)
• Úhlopříčka je variabilní
• Promítání je efektním doplňkem každé párty
• Zařízení je jinde než výsledný obraz (projekce z okna na protější dům, garden cinema,... )
• Vyhovující přirozené rozlišení obrazu (alespoň 1024x768)
• Slušný kontrast (např. 2000:1)
• Dobrý jas (>2500 ANSI lumenu)
  {pozor, nelze snadno porovnat se svítivostí cd/m²}
  
• Vstupy jsou jak analogové tak digitální

Škoda jen, že:

• Projektor je hlučný, neboť v něm běží ventilátor (kolem 31 dBA)
• Lampa má krátkou životnost (2000-3000 hodin) a je dost drahá (10 000,-Kč)
• Celkové vysoké provozní náklady
• Pro domácí použítí nutnost dlouhých přívodních kabelů (hranice pro VGA je zhruba 10 metrů při 1024x768@60Hz, pro DVI je to obdobně)

Další věc je to, že většina projektorů v sobě nemá vestavěný TV tuner, a tak je nelze používat autonomně. Tento fakt však v dnešní době poněkud ztrácí smysl z mnoha důvodů (přechod na digitální vysílání, SAT, domácí multimediální centrum), a tak oddělení přijímače a zobrazovače je do budoucna spíše výhodou. Ještě bych chtěl upozornit, že do této kategorie jsem nepočítal známé projekční televize se zadní projekcí. Mají nevyhovující (malý) pozorovací úhel a zdá se mi, že jsou již překonané.

LCD panel

Ačkoliv jsem mezi předešlou a touto kategorií dlouze váhal, nejrozumnějším řešením se mi  v současnosti zdá LCD televize, případně LCD panel. Nenabídne mám sice úplně všechno to, co projektor, na druhou stranu netrpí takovými vážnými neduhy. Řekl bych, že je to opravdu rozumný kompromis, neboť:

• LCD panel je naprosto tichý, nemá větrák, nepíská
• Je naprosto plochý
• Má vyhovující nativní rozlišení (alespoň 1024x768)
• Kontrast je slušný (1000:1) a jas v podstatě taky (550 cd/m ²)
• Panel (jeho podsvícení) má relativně vysokou životnost (MTBF 50 000 hodin)
• Vstupy jsou jak analogové tak digitální
• Dokonale ostrý obraz
• Svojí celkovou povahou se prostě hodí k "Home Media Center"

Co by se dalo vytknout je:

• Uhlopříčky LCD panelů zatím nejsou tak gigantické (končí někde u 40 palců)
• Mohou se vyskytnout mrtvé pixely (případně subpixely)

Občas ještě někdo přijde s tvrzením, že jsou LCD pomalé. Mno, osobně nic takového nepozoruji. Odezva bývá obvykle 8 ms, ale tady ještě záleží na metodě měření (raise-and-fall, gray-to-gray, ...). Jde mimochodem o reakční dobu, za kterou jeden pixel dokáže projít změnou z černé na bílou (rise) a vrátit se zpět na černou (fall). Gray-to-gray se příliš neuvádí, protože bývá až 4x delší.

Myslím, že tato hodnota je na většinu použití (včetně sledování hokeje) naprosto dostačující. LCD panel lze pořídit i jako verzi s televizním tunerem, tedy LCD TV. V současnosti existuje pouze několik (drahých) modelů LCD-TV s oběma tunery (analog i digitál). A vzhledem k tomu, že se u nás od roku 200X přejde na digitální vysílání, je analogový tuner spíše takový vedlejší doplněk. V televizi stejně nic nedávají a až začne digitál, stačí jen dovybavit PC o patřičnou kartu. Však k tomu také je koncepce multimediálního domácího centra předurčena.

Spousta LCDček má na sobě nálepku HD ready, ačkoliv nemají plné rozlišení 1920x1080 bodů. To ale není až tak podstatné. Jednak není žádná oficiální definice a také není dáno, v jakém rozlišení se co bude vysílat. Střední proud LCD televizorů nyní nabízí dostačující rozlišení 1366x768 pixelů. ("The FCC has no official definition for HDTV. The ATSC defines HDTV as a 16:9 image with twice the horizontal and vertical resolution of our existing system, accompanied by 5.1 channels of Dolby Digital audio. The CEA defines HDTV as an image with 720 progressive or 1080 interlaced active (top to bottom) scan lines. 1280:720p and 1920:1080i are typically accepted as high-definition scan rates.")

K LCD televizorům ještě jedna důležitá věc. Tyto TV lze pochopitelně používat jako klasický televizor (mají vlastní tuner, repro, dálkové ovádání, teletext,...). Pokud uvažujeme o tom, používat toto zařízení samostatně, tedy bez PC, nutno mít na paměti, že největší měrou se na výsledném obraze podepisuje proces digitalizace a následný resize. Tento převod dokáže zásadně degradovat obrazovou kvalitu i daleko pod úroveň, na kterou je většina uživatelů zvyklá z klasické CRT TV. Vyrobci to řeší pomocí nejrůznějších filtrů, které je možno korigovat. Výsledek se pak většinou rovná kompromisu mezi zubatou šumějící ostrostí a pastelovou rozmazaností (ala muzeum voskových figurín). Pokud tedy chcete nechat proces digitalizace na samotné televizi, vřele doporučuji v takovém případě udělat vaše poslední rozhodnutí až po osobním posouzení kvality jednotlivých zařízení. Neplatí, že dražší je nutně lepší a ani že renomovaní výrobci představují to nejlepší na trhu. Do tohoto řetězce vstupuje celá řada faktorů, z nichž některé ovlivnit lze (kvalita příjmu, nastavení Crispness/Smoothness,...) a jiné vůbec ne (kvalita digitalizace a resize).

Chcete vědět, co můžete od takové dobré LCD TV očekávat? Čtěte dál >>