Fujitsu-Siemens Myrica V32-1 LCD-TV recenze

Předem musím říct, že tento článek píšu skutečně rád. Kvalitní produkt se popisuje snadno a lehce. Dokonce se musím přiznat, že objektivita může být do jisté míry ovlivněna skutečností, že jsem se do tohoto LCD panelu zcela zamiloval. :-) Dvaatřicetipalcová LCD TV Myrica, z dílny Fujitsu-Siemens – ano to je ona! Ale pěkně popořadě. 

Stručně shrnuto na úvod

Pro toho, kdo se nechce prokousávat hromadou písmen, je tu takové menší intro. Myrica V32-1 je LCD televize s úhlopříčkou 32 palců (~81 cm) a poměrem stran 16:9. Její nativní rozlišení displeje je 1366 x 768. Má vestavěný analogový televizní tuner včetně českého teletextu, interní reproduktory a dále disponuje celou řadou výstupů a vstupů. Výtečně spolupracuje s PC, kde nabízí jak analogový VGA vstup, tak i digitální DVI. Obsluhuje se jednoduše pomocí dálkového ovládání a obrazovkového menu.

Můj úhel pohledu

Než začnu podrobně rozebírat, co tento LCD panel všechno umí a co neumí, rád bych trochu usměrnil a objasnil svá očekávání a požadavky. Jako obvykle na tomto webu, jedná se opět o můj vlastní názor na věc.

LCD televize jsou nyní docela slušným hitem. Zásluhu na tom má zejména širší spektrum výrobců a tedy i pokles její ceny na trhu. Nepřímo je to dáno také technologickým pokrokem a oblastí displejů z tekutých krystalů. Tyto televizory dnes vyrábí jak firmy známé v počítačovém průmyslu, tak i výrobci spotřební elektrotechniky. Myslím, že je zde několik základních kategorií, na které se dají tyto výrobky rozčlenit.

• Monitory pro práci s počítačem (klasika na práci, mohou mít i TV tuner nebo jiný vstup)
• Osobní a malé přenosné LCD TV (do karavanu, auta, kamionu, …)
• Samostatné LCD televizory menších a středních úhlopříček (vhodné například do kuchyně, pokojíku nebo všude tam, kde je málo místa)
• Velkoplošné LCD panely (do obývacích pokojů, výhradně širokoúhlé)

Zabývat se budu dál jen poslední uvedenou kategorií, do níž spadá i právě recenzovaná Myrica. Dalo by se říci, že se jedná o kategorii domácího kina, ale to je pravda jen z části. Dnes jde vývoj tak překotně dopředu, že když jste si před rokem zakoupili nějaký např. DVD přehrávač, tak je již dnes jistě neschopen přehrání mnohých nových datových formátů. Navíc málo kdo chce dnes pouze tupé zařízení na přehrávání DVD z půjčovny. To jaksi omrzí. Chce to mít multimediální centrum (HTPC - Home Theater Personal Computer), umožňující téměř vše, na co si vzpomenete. Přátelům ukážete fotky z dovolené, večer si pustíte různé DivX filmy, na večírku přehrajete kolekci MP3 muziky se skvělými vizuálními efekty, mrknete na zprávy a třeba zkontrolujete slajdy na zítřejší schůzku v práci. O diskovém nahrávání ani nemluvím. Toto vše dnes řeší "Home Theater Personal Computer" aneb "Media Center" spolu s dobrým zvukem a kvalitním obrazem. Zdrojem všech signálů se tak stává počítač, který si můžete buď jako komplet zakoupit od některého z výrobců, nebo postavit sám - zvuk přivedete do vícekanálového zesilovače a skvělých reproduktorů, no a obraz do projektoru nebo LCD/Plazma panelu.

Když jsem v minulém článku vybíral vhodnou technologii zobrazování pro takovéto multimediální centrum, vyhrál to u mě právě LCD panel před projektorem. To, že jsem se nakonec rozhodl pro LCD-TV, tedy panel s TV tunerem, nehraje žádnou významnou roli. Autonomní provoz TV není mezi mými opodstatněnými požadavky, a proto nebudu například plakat nad tím, že tato TV nemá tuner pro příjem digitálního vysílání. Postupným vývojem budou stejně LCD panely degradovány pouze na zobrazování, o příjem a zpracování obrazu se budou starat jiné části, tak jako je tomu v případě použití dataprojektoru.

Doufám, že jsem tímto trochu jasněji definoval požadavky a v podstatě celou kategorii, kterou se budu zabývat. Pochopení tohoto je důležité pro správné porozumění požadavkům a pro pochopení celé recenze.

Tak to vybalme

V poměrně anonymní krabici o váze 24 kg najdete v polystyrénových rozích ukotven a zabalen onen LCD panel. Je navíc ještě sám vsunut do igelitového pytle a samotný displej chrání krycí fólie. Dále jsou na dně již zmíněné krabice také dva další sáčky. Jeden obsahuje návody v různých jazycích včetně češtiny, a druhý pak síťové kabely (EU/UK) a dálkové ovládání včetně baterií. Speciálních úkonů při instalaci netřeba, Myrica má již standardně k sobě přimontován i podstavec. Celý panel je orámován matnou kovovou a relativně tenkou lištou, která dává této televizi nádherný šmrnc. Na rozdíl od konkurenčních výrobků zde netrčí do boku a ani ze spodu žádné reproduktory, které by jinak zvětšovaly celkové rozměry. Zvuk se line z interních reproduktorů, zabudovaných vzadu. Design panelu je skutečně vynikající, upoutá hned na první pohled. S tím bohužel trošku kontrastuje podstavec, který jakoby s TV neměl nic společného. Podezřívám výrobce, že s jeho použitím počítá spíše provizorně a že většina majitelů připevní TV na zeď. K tomu se dostanu podrobněji dále.

Ze spodu panelu je vpravo 7 ovládacích tlačítek a vlevo síťový vypínač. Zepředu pak je senzor pro příjem IR signálu a stavová kontrolka.

Myrica jako televize

Jak jsem se už zmínil, Myrica je vlastně plochá LCD televize. Lze ji tedy velice pohodlně používat jako náhradu klasické TV. Integrovaný televizní tuner je pouze analogový, po přechodu na digitální terestriální vysílání u nás bude nutno zakoupit set top box, tedy zařízení pro příjem digitálního vysílání. Podobné zařízení potřebujete už dnes pro příjem ze satelitu. Televize disponuje teletextem s korektním zobrazováním českých znaků a s pamětí stránek pro rychlejší načítání.

Při prvním zapnutí se vás Myrica zeptá, v jaké zemi se nachází a následně začne automaticky prolaďovat příslušné vysílací pásmo a nalezené stanice ukládat do paměti pod čísla předvoleb. Tento proces určitou chvíli trvá, na obrazovce je vidět graf ladění i přijímaná stanice.

Přijímač je nadprůměrně citlivý. Při testu jsem neměl přivedenu klasickou anténu, ale pouze analogový satelitní přijímač. Na metr zvonkového drátu jsem přesto chytil všechny tři naše celoplošné kanály v koukatelné kvalitě. Autoscan dokonce nalezl a uložil velice špatnou a zašuměnou Primu i STV, ačkoliv na staré TV Tesla těchto kanálů vůbec nelze laděním dosáhnout.

Ladit lze i ručně s krokem 0,25 MHz, jde editovat pětiznakový název (ID) předvolby a každou předvolbu je možné nechat přeskakovat (lze ji deaktivovat) a tím ji ignorovat při volení programů +/-. Podporované jsou následující televizní systémy: PAL-BG, PAL-I, PAL-DK, SECAM-DK, SECAM-L, SECAM-BG.

Základní funkce TV jako zapnutí/vypnutí, volba programu, hlasitost, přepínání vstupů a vstup do menu, lze ovládat tlačítky zespod panelu, ostatní pak pomocí dálkového ovládání. Téměř vše, nač je člověk zvyklý. Takže pojďme spíš na nějaké ty odlišnosti. V nějaké diskuzi na internetu jsem se dočetl, že Myrica trochu pomalu přepíná mezi zvolenými programy. Nevím přesně, jak to dotyčný myslel, ale abych rozptýlil obavy, provedl jsem orientační měření. Pokud tedy přepínáte pomocí + nebo - mezi předvolbami, obraz následující naskočí po 0,9 s od stisku daného tlačítka. (pro porovnání: Sony Trinitron 1,5 s) Horší situace může být, pokud použijete k volbě předvolby číslice na dálkovém ovladači. TV implicitně očekává dvouciferné označení programu, a tak pokud stisknete např. pouze číslici 2, Myrica ještě 4 sekundy čeká na zadání druhé cifry, a až pak pochopí, že má přepnout na předvolbu 02. Celková doba změny volby programu je v takovém případě rovna pěti sekundám. Urychlit toto lze volením předvoleb dvouciferně, např. 03 atd. Škoda, že TV čeká na vstup druhé číslice i v případě, když daná dvouciferná předvolba (3-) není používána. Možná by to mohl Fujitsu-Siemens vyladit v nové verzi firmware.

Další obdobný opruz je přepínání mezi jednotlivými externími vstupy. To se realizuje jediným tlačítkem SOURCE (buď na DO nebo zespod panelu) a TV postupně přepíná jednotlivé vstupy. Jenže jich tam je 8, takže než naklapete ten požadovaný, tak si chvíli počkáte.

Myrica nabízí čtyři formáty zobrazení na širokoúhlé obrazovce.

• Normal - funguje jako stará 4:3 televize, po stranách se tedy pochopitelně objeví černé pruhy.
• Full – roztáhne obraz na celou šíři displeje, čímž běžně deformuje poměr stran. Ideální použití při sledování filmu DVD, přičemž přehrávač musí být přepnut na widescreen, aby se nedeformoval obraz.
• Zoom1 – Přiblížení a tedy vlastně výřez obrazu tak, aby se akorát vešel na šířku a tím se horní a dolní část odsekne. Ideální pro filmy vysílané s černými pruhy nahoře a dole, které to vlastně odsekne, a máte tak obraz akorát 16:9.
• Zoom2 - Obdoba předchozího s tím, že se neodsekává nic zespodu obrazu, ale o to více shora. Použití najdeme zejména u filmů s titulky, nebo pokud sledujeme pořad se skrytými titulky z teletextu (888), tak aby se nám neodsekly.

Teletext funguje standardně, jak je každý zvyklý. Myrica ukládá přijaté stránky do paměti, a tak se dá poměrně rychle přecházet. Podporuje i čtyři barevné kontextové klávesy, stránkování substránek, zobrazení skrytého textu, rychlý skok na index příp. oblíbené stránky, umí dvě velikosti písma a též zastavit změny stránky. Jak už jsem zmínil v úvodu, bezproblémově se zobrazují české diakritické znaky. Na zobrazení stránky teletextu má vliv zvolený obrazovkový režim (viz předchozí odstavec), a tak se při volbách zoom stane, že teletext není vidět celý, neboť je svázán s obrazem 4:3. To může činit problém při filmu se skrytímy titulky ve spojení s režimem Zoom1. Trochu zvláštní je, že když si navolíte stránku se skrytými titulky (888), tak se sice teletext automaticky zprůhlední, aby byl vidět obraz, ne však úplně. Obraz zůstane příliš tmavý a k dokonalosti je nutno stisknout tlačítko ke zprůhlednění teletextu. Teprve pak je vše, jak má být.

Picture In Picture je limitován pouze jedním TV tunerem. Lze tedy nechat v okně zobrazit vždy jiný další vstup včetně digitálních VGA a DVI nebo i obráceně můžete mít do digitálního počítačového obrazu vklíčováno televizní okno, případně film z videa či DVD. Mezi všemi vstupy ale PIP nejde, takže možná pomůže následující tabulka.

Jak vidno, nejde třeba udělat PIP mezi DVI a VGA vstupem, stejně jako mezi SCART1 a SCART2. PIP lze zobrazit v každém ze čtyř rohů a to ve třech různých velikostech. Jedním stisknutím tlačítka lze také přehodit hlavní a vedlejší zobrazení. Zvuk lze rovněž přepínat nezávisle mezi oběma zdroji. Pokud budete v malém okně sledovat TV, je možné i v tomto režimu přepínat programy jako obvykle. Teletext spustit v takovémto okamžiku pochopitelně nelze.

Dálkové ovládání je poměrně přehledně rozděleno na jednotlivé logické celky. Je napájeno dvěma mikrotužkovými (AAA) články, které jsou součástí dodávky. Dosah jsem neměl možnost z prostorových důvodů v místnosti testovat, ale neměl jsem žádné potíže při 5m. Na logiku menu, respektive jeho ovládání, si trochu hůře zvykám. Očekával bych, že uprostřed navigačního kříže bude klávesa OK nebo ENTER, namísto toho se tam nachází MENU, které se používá pro vstup nebo odchod z nabídek. Tedy spíše jako ESC a to trochu mate.

Pro základní funkce si vystačíte s ovládacím křížem, kterým lze přepínat jednotlivé předvolby (nahoru/dolů) a měnit hlasitost zvuku (vlevo/vpravo). O přímé volbě předvolby pomocí číslic jsem se už zmínil o pár odstavců výše. Doplním jen užitečnou funkci klávesy R , která přepíná mezi posledními dvěma programy, a tlačítko i, zobrazující informaci o dané předvolbě, rozlišení, zvuku atd. Během sledování jakéhokoliv zdroje lze aktuální obraz zmrazit tlačítkem FREEZE.

Asi poslední věcí, kterou u tohoto dálkového ovladače zmíním, je nastavení obrazu. Tlačítkem PICTURE můžete vybrat režim obrazu. Možné hodnoty: MOVIE (film), SPORT, GAME (hra), VIVID (živý), USER (vlastní). Každá volba pod sebou skrývá určité, továrně definované nastavení filtrů, aby výsledný obraz vypadal co možná nejlépe. Máte pochopitelně možnost si všechna nastavení přizpůsobit svým požadavkům. Toho lze docílit volbou vlastního nastavení v jednotlivých položkách menu.

Obrazovkové menu je rozděleno na šest základních podsekcí. Nemá smysl zde uvádět úplný výčet všech možných nastavování, které jsou každému jasné (jas, kontrast, úroveň podsvícení, sytost barev, odstín nebo vyvážení bílé). Navíc podsekce se různě mění podle toho, jaký signál (z jakého vstupu) se zrovna zpracovává. Zastavím se však u některých zajímavých.

SHARPNESS - Tato funkce umožňuje nastavit ostrost obrazu a osobně mě příjemně překvapila. Umožňuje obraz nastavit tak, aby byl zbaven nepříjemného ostrého šumu, a přitom aby postavy nevypadaly jako z muzea voskových figurín.

Obsáhlým arzenálem dalších filtrů disponuje podnabídka ADVANCED, kde je možné nastavit korekci potlačení šumu, DLC (Dynamic Lumar Correction), korekci odstínu pleti – žlutý a červený odstín (SKIN TONE) a korekci přírodních barev - modrý a zelený odstín (NATURE COLOR). Tolik tedy k obrazu, nyní ještě možnosti zvuku. V menu lze korigovat úrovně výšek, basů, stereováhu a zapnout surround. Reproduktory jsou vestavěné zezadu panelu, takže nečekejte zázraky. Ale stejně většina bude hnát zvuk přes zcela jiný aparát, takže tyto interní repráčky chápejme spíše jako nouzové řešení. Zkrátka jako u jakékoliv jiné běžné TV.

Celkově tedy na tomto místě musím říct, že Fujitsu-Siemens Myrica V32-1 na mě jako televize udělala velice dobrý dojem. Až na pár zmíněných seků v ovládání jsem byl víc než příjemně překvapen. Nejvíce asi z kvality obrazu, která je dle mého názoru nadprůměrná ve srovnání s ostatními produkty na trhu. Už ze začátku, když jsem ji poprvé uviděl na Internetu, mě potěšil skvostný kovový design, bez postranních reproduktorů a dalších nesmyslů. No a podruhé, když jsem ji pak konečně uviděl v reálu na vlastní oči v provozu. Stačilo porovnat, co předváděly LCD-TV konkurentů vystavené vedle, a bylo jednoznačně rozhodnuto.

Je jasné, že dost záleží na tom, jakým vstupem a co za signál do televize přivádíte. To, co klasická CRT televize dokázala zakrýt, zde díky velké ploše a relativně vysokému rozlišení vyplave na povrch. Všimnete si tak nekvalit mpegu u DVD a vlastně celé nedokonalosti stávající Lo-Definition TV.

Myrica jako monitor

Asi nejimpresivnější zážitek z obrazu nastane po připojení tohoto panelu k PC. Panel disponuje jak klasickým starším analogovým VGA konektorem, tak digitálním DVI. Nativní rozlišení tohoto panelu je 1366 x 768 bodů, což není zrovna úplně běžné rozlišení. Panel samozřejmě dokáže bez problémů zobrazit i většinu běžných rozlišení, ale nejlepších obrazových kvalit dosáhneme při nastavení jeho přirozeného rozlišení spolu s digitálním propojením. Přestože se režim 1366 x 768 v návodu neuvádí, z mnohých ohlasů v internetových diskuzích se zdá být potvrzen. Já jsem jej bohužel zatím neměl jak otestovat, neboť můj IBM notebook neakceptuje žádné širokoúhlé rozlišení. :-( Nepomohl ani powerstrip.

Update: Můžu potvrdit fungování při rozlišení 1366x768 / 60Hz s kartou N6600. Nutno přidat vlastní rozlišení a jít do "advanced settings". Protože Nvidia neumí nebo nechce chápat jiné rozměry než dělitelné osmi, nutno navolit 1368. Pak budou sice dva body mimo obrazovku, ale to se dá snést. Refresh 100Hz Myrica nezvládne :-( a zahlásí "Out of range", při 50Hz zase rozlišení z doposud neznámých příčin spadne na jakési nižší. Ještě se tímto budu zabývat, rád bych to zkusil s nějakou grafikou od ATI, jestli nebudou lepší výsledky.

Pro úplnost bych měl asi dodat, že pokud krmíte LCD obrazem 4:3, například jako teď provizorně já 1024 x 768, tak se obraz roztáhne na celou plochu panelu a je tedy opticky roztažen do šířky, což není zrovna ideální řešení. Displej je jinak velice kvalitní, obraz na něm vypadá mnohem lépe než na mém IBM R30. Nicméně při bližším ohledání se mi podařilo nalézt jeden vadný subpixel! Za normálního provozu si toho ale vůbec nevšimnu, je spatřitelný pouze zblízka na bílé ploše. Dokumentace na toto pamatuje odkazem na normu ISO 13406-2, která definuje maximální povolený počet izolovaných svítících nebo nesvítících pixelů vzhledem k výrobnímu procesu. Ta nám říká , že pro displeje třídy II (komerční použití) je povolený počet dvou vadných pixelů nebo pět vadných subpixelů, které displej má na jeden milión svých pixelů.

Co se nastavení týká, možná je korekce jednotlivých R, G, B složek, vyvážení bílé a dále nastavení geometrie obrazu (automaticky nebo ručně). Pokud jste recenzi dočetli od začátku až sem, tak je vám jistě jasné, že lze do obrazu z počítače vložit funkcí PIP například televizní program atp.

Vstupy, výstupy a kabeláž

Zadní strana panelu je posetá konektory v řadě po celé šíři. Začněme z levého kraje:

• Svorkovnice pro externí repro 2 x 8W (8 Ohm)
• Přepínač interní/externí repro
• Digitální video vstup (DVI) pro propojení s PC
• Analogový video vstup (VGA) pro propojení s PC
• Audio line in PC (jack 3,5")
• Audio line out (jack 3,5")
• Subwoofer out (cinch)
• Komponentní video vstup Y, Pb, Pr; (3x cinch)
• Audio vstup L+R (2 x cinch) ke komponentnímu vstupu
• Sériový port RS-232C pro servisní účely (update firmware)
• SCART 1 (vstup/výstup)
• SCART 2 (vstup/výstup)
• AV vstup; video + 2x audio (3x cinch)
• S-Video vstup + 2x audio (S-Video + 2x cinch)
• Anténní vstup (coax)
• Vstup 230V 50Hz napájení

Závěrem

Fujitsu-Siemens Myrica V32-1, ačkoliv má něktré svoje mouchy, je skvělá LCD-TV. Rozhodně bych ji za jinou něměnil, je to zcela jiná dimenze. Skutečný zážitek z filmů nebo TV! Nabízí širokou škálu možností propojení, má kovový rám, krásný design a náramný obraz. Konečně se tak budete moci zbavit pískající staré CRT televize a vychutnat si velkoformátový obraz. Takový zážitek vám může samozřejmě nabídnout i projektor, ale při daleko vyšších provozních nákladech.

Je docela možné, že některé zde popisované vlastnosti se mohou s příchodem nových verzí firmware změnit/zlepšit. FW se updatuje pomocí rozhraní RS-232C. Je otázkou, jak se k vývoji nových verzí výrobce postaví. Aktuální verzi lze zjistit současným stiskem Volume- a Channel- přímo na televizi. Trochu možná zamrzí, že pokud chcete panel připevnit na zeď, musíte připlatit ještě zhuba čtyři tisícovky za speciální nástěnný držák. Zvažuji, zda se nevyplatí vyrobit si nějakou home-made verzi. I tak ale zřejmě vyvstane problém se skrytím kabelů zezadu LCD, zejména s VGA konektorem, který nejde zahnout. Nerad bych, aby při zavěšeném panelu byly kabely zespoda vidět.

Ještě bych zde mohl uveřejnit PDF verzi českého manuálu, kde najdete skutečně podrobný popis všech funkcí. Pokud vám něco v této recenzi chybělo nebo se chcete na něco zeptat, neváhejte napsat do diskuze pod článkem. A jestli se rozhodujete, zda si tento LCD pořídit, mohu jen doporučit.